Vítězové a poražení
Radim Kramule, portfolio manažer ISČS:
Rok 2014 se jistě zapíše do historie jako další milník mezi důležitými globálními změnami. Podle parity kupní síly totiž v tomto roce Čína překonala USA jakožto největší ekonomiku světa (zdroj MMF), což staví do protipólu dva ekonomicko-politické systémy, tedy americký kapitalismu vs. čínský centrálně řízený systém s prvky kapitalismu. V tomto roce se také svět opět přiblížil většímu světovému ozbrojenému konfliktu a to sto let od začátku první světové války, nicméně zatím zůstává válčení regionálním problémem. Avšak jedním z největších hybatelů ekonomik a redistribuci bohatství, nejen pro rok 2014, přineslo výrazné posílení amerického dolaru a propad cen ropy.
Vývoj cen ropy (v dolarech poklesla o 50% a v CZK o 42% proti vrcholu z 2014) se jeví jako hlavní hybatel pro makroekonomické předpoklady v roce 2015. Základní logika je poměrně jasná, země s deficitem energetického účtu (např. Turecko, Indie) budou z nízké ceny těžit a exportní státy (Rusko, Střední Východ) se ocitne v problémech. Vzhledem k aktuálnímu vývoji a náladě trhu nelze dohlédnout na dno cen ropy, ani co by dané dno mělo přivodit. Hledáme-li důvody takto prudkého oslabení, pak především v neochotě členů kartelu OPEC snižovat produkci ropy a nižšího růstu poptávky po ropě. Trh se nezdá být až tak přezásobený ropou, ale prudká a rychlá korekce nevyvolá okamžitou redukci těžby ropy, ani zastavení rozjetých projektů. Proč se OPEC včele se Saudskou Arábie nesnaží trh narovnat? Víme, že Saudové jsou blízcí spojenci USA a jejich odmítavé stanovisko jakkoliv zasáhnout, vzbudilo konspirační teorii o dalším tlaku na Rusko (vedle ekonomických sankcích) ze strany USA. Nicméně motivy Saudské Arábie mohou být různorodé, kdy se nejčastěji hovoří o snahách zamezit rapidnímu růstu těžby ropy v USA nebo tlaku na Irán a Irák. Faktem je, že nabídka a poptávka by měla sama určit rovnovážnou cenu ropy, což ovšem neplatí v horizontu několika málo kvartálů. Dalším parametrem pro cenu ropy by měl udávat tzv. marginální barel ropy, za který se ještě vyplatí těžit a hledat nové naleziště. V tomto ohledu není trh jednoznačný, kde by tato cena mohla být, jelikož vysoko nákladové pole v USA a Kanadě se posunuly od hranice 120USD/barel k aktuálně odhadované úrovni 65-70 USD/barel.
Jak dlouho může ropa klesat a kde se ustálí? Velmi těžké otázky. Ustálení ceny ropy by se mělo odvinout od nákladů na nové naleziště, které nejsou levné. Většina nových polí je v politicky nestabilním prostředí nebo v geologicky složitém terénu (arktická oblast, hluboko v oceánu, v břidlici…). Aby se opakoval scénář dlouhodobě nízké ceny ropy, jako v období let 1990-2000, se nám v současnosti jeví méně pravděpodobný. Rok 2015 však může ceny ropy držet nízko kdekoliv mezi 40-60 USD/barel. Kdo nakonec z neochoty snížit produkci nejvíce utrpí? V první fázi exportně zaměřené země, v čele s Ruskem, v druhé fázi by to měly být především vysoce nákladoví producenti, kteří se nacházejí především v USA a Kanadě. Faktem také je, že odhadem 20% rizikových korporátních dluhopisů v USA je navázaných na místní producenty ropy a plynu (to samo o sobě může vést k problémům ve finančním sektoru USA). Zdá se tedy, že teprve až uvidíme uzavírání kohoutků, snižování investic a růstových projektů v USA, pak teprve může ropa začít růst. Vězme, že čím déle se budou ceny ropy držet dole, tím většího cenového šoku se my, spotřebitelé, dočkáme v horizontu 2, 3 nebo 5-ti let.
Pro spotřebitelský sektor by však současná situace měla působit blahodárně, jelikož díky nižší ceně ropy by měl zlevnit benzín, plyn a teoreticky i elektřina. Disponibilní důchody se zvýší a importérské země energii si vylepší běžný účet (jako např. i ČR, Polsko, Japonsko a další státy). Trochu obav musí mít ekonom z reakcí centrálních bank, protože ceny komodit zatlačí inflaci směrem do záporu. Z mého pohledu však obava deflace na ekonomiku z důvodu nižších cen vstupů komodit je hodně přitažená za vlasy. Doporučení zní, jen ať si spotřebitelé užijí nižší ceny benzínu a komodit, domácí poptávce to pomůže a zlepší to bilance mnoha zemí. Avšak toto nebude trvat věčně, proto p. Singere, žádné umělé oslabování koruny, prosím. A pro investory? Minimálně první polovina roku 2015 bude jednoznačně prospívat spotřebitelskému sektoru na úkor sektoru energií (a která země má největší podíl spotřeby na HDP? Zase ty USA ).
Radim Kramule, portfolio manažer ISČS