Nemůžeme mít investorům za zlé, že je budoucnost spotřebitele a firmy zajímá víc než budoucnost celého lidstva. Proroctví konce světa, kterých již bylo několik a žádné z nich se logicky nenaplnilo, nemůže změnit ekonomické chování ani způsobit paniku. Na změnu nálady spotřebitele mohou být akcie mnohem citlivější než na ekonomická data, která měří minulost (např. HDP, inflaci, nezaměstnanost). Samozřejmě k dobré náladě potřebují spotřebitelé také podporu z ekonomiky, zejména firem. Lidé musí mít práci, nesmí se bát, že o ni přijdou, a když už je jednodušší práci najít, požadují za ni i vyšší mzdy, aby mohli více utrácet. Pokud se navíc neobávají velkého zdražování, mají lepší náladu. Takový popis sedí v současné době více na USA než Evropu, kde stále ještě vysoká nezaměstnanost brání rychlejšímu růstu mezd. V některých evropských zemích, jako např. v Německu, ale mohou být podnikatelé a firmy v dobré náladě i přes méně příznivý vývoj ekonomiky. Zkrátka i ve tmě bývají vidět hvězdy.
Strach z Neznáma
Mohlo by se zdát, že předvídat růst a pokles akcií je jednoduché, když víme, na co jsou více a na co méně citlivé. Pohyb cen akcií ale přesto nelze pokaždé vysvětlit. Schopnost předpovídat vývoj akcií podle předstihových indikátorů, makro dat, či úrokových sazeb komplikuje především v krátkém čase něco, čemu můžeme klidně říkat „Neznámo“. Strach z Neznáma je odjakživa v lidské společnosti tím nejsilnějším. Pro investiční svět to platí dvojnásob. Ziskovost firem a ocenění akcií vysvětlují výkonnost akcií v horizontu delším než deset let. Například můžeme očekávat vyšší budoucí výkonnost evropských než amerických akcií z důvodu, že jsou podstatně levnější. Nemůžeme se ale divit, že to tak několik let není a třeba několik dalších let ještě nebude.
Ing. Roman Dvořák analytik trhu a produktů Pioneer Investments ČR