Největším soupeřem investorů je jejich vlastní mozek
Petr Šimčák, CFA, Pioneer Investments ČR:
Za každou lidskou činností lze vidět vliv emocí a každou z nich lze tedy zkoumat z pohledu psychologie. I zdánlivě tak racionální obor, jakým je investování. I na cestě světem financí totiž lidé musí překonat mnoho nástrah a soupeřem nejsilnějším přitom nejsou finanční trhy, ale jejich vlastní mozek. V případě chyb lze v chování investorů vypozorovat společné znakyDají se shrnout do tří hlavních kategorií, a to nezvládnuté emoce, mentální lenost (povrchní znalosti) a boj o ochranu vlastního ega. V prvním případě jde buď o snahu ukončit bolest ve vypjatých situacích a dosáhnout úlevy, obvykle prodejem na dně za nejnižší, a tedy nejhorší ceny, nebo o uspokojení touhy po vysokém zisku, kdy k nákupu, bohužel, často dochází na vrcholu, za nejvyšší, a tudíž opět nejhorší ceny. Ve druhém případě jde o tendenci zjednodušit si život při rozhodování v podmínkách nejistoty. Chyby, které z toho plynou, vedou k neoptimálnímu investování, které se může v konečném důsledku pěkně prodražit. Ve třetím případě jde o sebeobranné mechanismy hledání viníka následků výše zmíněných chyb. Za ty špatné věci mohou přeci vždy ti druzí – poradce, bankéř, manažer fondu a podobně. Náprava je, dle mého názoru, možná jen na úrovni jednotlivce, nikoliv celé společnosti.
Vzdělávání veřejnosti má smysl Finanční gramotnost dnes nezbytně patří ke všeobecnému vzdělání a prostor pro osvětu tu stále je. Důležité je začít výchovou ke správným postojům a na to navázat výukou znalostí. Jak vyplynulo z našich průzkumů, i když se úroveň finanční gramotnosti zvyšuje, zažité obavy z investování a s tím i určitá neznalost v lidech přetrvávají. Mnoho lidí si například stále myslí, že investice jsou jen pro „nějaký divný lidi“. Nerozlišují totiž menšinu profesionálních burzovních spekulantů, kteří se mohou veřejnosti jevit „divně“, od většiny normálních lidí (dlouhodobých investorů), kteří si pomocí podílových fondů, indexových fondů a dalších finančních instrumentů vytvářejí konzervativní portfolio, jehož cílem je majetek hlavně ochránit a současně postupně budovat.
Konkrétní strategii je třeba vybírat na míru Při volbě portfolia je třeba vybírat konkrétní strategii individuálně. U někoho bude opatrnější, jinde odvážnější. Důležité je ale nastavit „mentální kotvu“ na diverzifikovaném portfoliu, složeném z hotovosti, dluhopisů, akcií, nemovitostí a alternativních investic. Inspirací může být složení portfolia nejbohatších lidí na světě.
Graf: Jak investují nejbohatší lidé světa
Zdroj: World Wealth Report, CapGeminiBohužel velká část lidí u nás má svoji „mentální kotvu“ ovlivněnou požadavky na nejrůznější garance a potřebu si investici „osahat“. Jednoduše na nedůvěře. Finanční chování z toho plynoucí ale má jen zdání normálnosti a konzervativnosti.
I kvalitně sestavené portfolio má ale pro příštích 10 - 20 let svá úskalí. To jak se trhy chovaly v minulosti, není pro příští dekády vůbec relevantní. Akcie na vyspělých trzích vydělaly v posledních 30 letech v průměru 8 % ročně, zatímco v příštích 20 letech to bude spíše 4–6 %. Bezpečné dluhopisy, které přinášely zhodnocení 5–6 %, nabídnou do budoucna 0 - 2 %. Stále platí, že je nutno dodat optimální mix mezi výnosem – rizikem – likviditou dle investičního profilu investora, ale řešení je mnohem složitější než dříve. Je nutno hledat v rizikovějších dluhopisech a v akciích rozvíjejících se trhů nebo v dalších alternativách, aby bylo potenciální zhodnocení vyšší.
Možná si to ve světle dvou velkých krizí za posledních patnáct let jen málokdo uvědomí, ale dobře již bylo! Nyní bude k dosažení finanční nezávislosti potřeba mnohem více peněz než dříve. Z rovnice totiž na dlouhou dobu zmizela kladná bezriziková úroková míra.
Petr Šimčák, CFA
Ředitel obchodu, Pioneer Investments ČR