Schmelzing uvedl, že současný dluhopisový býčí trh trvá už 36 let a je tím pádem, jak jsme asi všichni tušili, jedním z největších býčích trhů v dějinách. Delší byly pouze dva, jeden v 15. století a další, který začal v roce 1559. Ale tou skutečně zajímavou částí jeho blogu byla analýza celkem 12 moderních dluhopisových šoků, které popisuje jako periody, kdy dlouhodobí investoři ztratili více než 15 % v reálném vyjádření. V průměru dosáhla inflace během těchto period 6,1 % p.a., globální růst byl podprůměrný, ale ekonomika nebyla v recesi a federální deficit byl pouze 2,3 %.
Identifikoval tři typy medvědích trhů: 1) Inflační zvrat – prudký obrat cenového indexu, který nastal v USA v letech 1965 až 1970. 2) Ostrý zvrat - zvrat vyznačující se strmou, ale krátkodobou turbulencí spojenou se zadluženým finančním sektorem, např. v roce 1994. 3) Šok z maximálního poklesu – např. v Japonsku v roce 2003, kdy se výnosová křivka japonských státních dluhopisů stala výrazně strmější.
Schmelzing se domnívá, že krach typu jako z roku 1994 není pravděpodobný, protože banky se zaměřily na regulaci zadlužování, pravděpodobnější je určitá kombinace typů 1) a 3). Jak jsme zmínili v minulosti několikrát, inflace zvyšuje svoji dynamiku v době, kdy jsou centrální banky ochotny nechat více rozběhnout ekonomiku a tolerovat překročení inflačního cíle. Schmelzing upozorňuje, že by to mohlo způsobit trvalé dvouciferné ztráty majitelům dluhopisů, ale my se domníváme, že je to příliš pesimistické. Myslíme si, že rok 2017 bude nakloněn dluhopisům s vysokým výnosem a krátké duraci u státních dluhopisů.
David Greene, Client Portfolio Manager pro evropské dluhopisy, Pioneer Investments